plk. Karel Brhel
(1922—2006)

V roce 1943 je Karel Brhel, sokol a čerstvý maturant z Hranic na Moravě, nasazen na nucené práce do Rakouska. Později se dostává do vládního vojska, které ovšem spadá pod protektorát, měl by tedy hájit „zájmy Říše“. Když je se svou četou v roce 1944 odvelen do Itálie, spojí se s místním odbojem a brzy se přidávají k partyzánům. V září 1944 jeho skupinu obklíčí příslušníci SS a Karel Brhel spolu s dalšími prchá přes Alpy do Francie. Tam se schází asi tři sta Čechů, on je zařazen k dělostřeleckému pluku československé tankové brigády. Obsluhovat dělo se učí za chodu. V říjnu 1944 se dostává do Dunkerque, kde zůstává až do konce války a za své činy později dostává medaili za chrabrost.

Po válce ho příliš štěstí nečeká. V roce 1948 ho udají známí z řad agentů chodců a Karel Brhel je odsouzen na osm let do komunistického kriminálu. Sedí na Borech, pracuje na uranu v Jáchymově. Pátý rok po odsouzení dostává tuberkulózu a je propuštěn. Pracuje jako popelář, pak vystuduje průmyslovou školu. V roce 1991 je povýšen na podplukovníka ve výslužbě.

„Byl bych rád, kdyby se lidi vzpamatovali a mysleli také na to, že patří k nějakému celku, kterému se říká národ,“ říká šedesát let po válce v rozhovoru pro Paměť národa.

www.pametnaroda.cz/karel-brhel

Dejte vědět blízkým a přátelům

Svoji podporu můžete vyjádřit přidáním symbolu vlčího máku do Vašeho profilového obrázku na Facebooku.

Změnit profilový obrázek

Co je Paměť národa?
Největší veřejně přístupná on-line sbírka vice než 4000 autentických svědectví pamětníků 20. století. Své příběhy v ní vyprávějí lidé, jichž se dotkla válka, i ti, jež poznamenal komunistický režim. Ale také ti, kteří diktaturám sloužili, např. bývalí důstojnici StB. Sbírku Paměť národa buduje nezisková společnost Post Bellum spolu s partnery – Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů. V databázi jsou tisíce fotografií, dokumentů, audio a video nahrávek. Pracujeme ve všech krajích České republiky i v zahraničí. Díky síti spolupracovníků přibývají na Paměť národa zhruba dva příběhy denně.
Proč váleční veteráni?
Pro Paměť národa vyprávělo už vice než 800 válečných veteránů. V ČR je podle Ministerstva obrany evidováno 533 bývalých vojáků a odbojářů z období 2. světové války. Novodobých českých veteránů z Kuvajtu, Iráku, Balkánu, Afghanistánu či Mali registruje ke dni konání sbírky ministerský odbor pro valéčné veterány celkem 13 653. Díky příspěvkům budeme moci zdokumentovat další vyprávění veteránů. Aby se nezapomnělo na jejich statečnost, obětavost a nasazeni.
Proč vlčí mák?
Je symbolem válečných veteránů už od konce první světové války. Červené květy v té době pokrývaly hroby padlých na zapadni frontě. Připnutím symbolického květu si lidé připomínají hrdinství vojáků a vzdávají jim úctu.
Proč 11. listopad?
Dne 11. listopadu 1918 byla podpisem příměří ukončena 1. světová válka.